Letošní dovolené v extrémně horkých letních dnech se ne každému vydařily. V médiích zni na konci července asi nejčastěji jméno řeckého ostrova Rhodos, který ničí rozsáhlé požáry. O dalších požárech ovšem začíná být slyšet v souvislosti s Kanárskými ostrovy, patřícími ke Španělsku, Vedra navíc vedou leckde ke krácení otevírací doby na klíčových památkách, třeba aténské Akropoli apod. V Římě řešili také kolaps z vedra v případě turistů pohybujících se tamějšími rozpálenými ulicemi. Takové události rozhodně nepředstavují obraz dovolené snů.
Rozsáhlé požáry si aktuálně vynutily evakuace tisícovek turistů jak z ostrova Rhodos, kde došlo také k velkým škodám na majetku, tak Korfu, kde zatím shořely pouze velké části lesa. Média plní příběhy těch, kdo se snažili dostat z ostrova a nebyli spokojeni se zvládnutím situace ze strany své cestovní kanceláře, např. proto, že delegát nebral nebo dokonce položil klientovi telefon. Další strávili třeba bezesnou noc na letišti a napjatě vyhlíželi přílet letadla, které je mělo odvézt zpět do České republiky. Nicméně, nejčerstvější mediální informace, že z ostrova Rhodos bylo evakuováno kolem 800 Čechů, zatímco 1000 nových rekreantů z Česka obratem přilétlo, se stávají terčem vtipů na internetu! Očekávají se vymáhání peněz za nepovedenou rekreaci, vzduchem budou létat výhrůžky žalobami, zkrátka jak už to v podobných krizových situacích, kdy na všech stranách „tečkou nervy“, bývá běžné.
Nicméně, na letištích vzniká naprosto neuvěřitelně paradoxní situace. Turisté odlétají do ohrožené destinace a počítají i s rizikem evakuace. Přiznávají se, že mají samozřejmě obavy. Jenže – nechtějí přijít o peníze vložené do zájezdu. A o ně by při stornu na poslední chvíli přišli! Výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková v rozhovoru pro zpravodajství iDnes do situace poněkud vhodila vidle, když prohlásila, že „Cestovní kanceláře v první řadě nikoho nikam letět nenutí. Je to na rozhodnutí klienta“ a že „„Aerolinky také nestornují letenky jen kvůli obavám cestujících.“ Problém spočívá i v tom, že zatímco jih Rhodu je obrazem téměř pekelné zkázy, sever ostrova je klidný a umožňuje bez problému se rekreovat. Řada turistů se tak přesunula z jihu na sever a pokračuje v dovolené.
Aby cestovní kanceláře mohly vracet klientům peníze za zrušený zájezd, muselo by dle šéfky asociace cestovních kanceláří české ministerstvo zahraničí vydat oficiální nedoporučení k cestám na Rhodos. I když není právně závazné, cestovky se jím ovšem obvykle řídí a zároveň by mohly komunikovat o stornu nasmlouvaných leteckých spojů, které by jim objednaný letecký dopravce také nezrušil bezplatně jen na základě projevených obav. Pojišťovny radí v podobných situacích především zachovat chladnou hlavu a pořádně se začíst do stornopodmínek“, neboli pojištění storna, pokud si je někdo také sjednal. Ano, některá pojištění storna, bohužel, zrovna ta nejčastěji prodávaná, se nevztahují na živelní události v cílové destinaci zájezdu. O trochu lepší situace vzniká tam, kde pojištění živelní události není vyloučeno, Opět je nutné zaměřit se na detaily. Je-li v pojistné smlouvě specifikována konkrétní oblast, město nebo rekreační letovisko. Pokud je toto jmenované místo v „bezpečné zóně“, nárok na odškodnění zrušeného zájezdu by nevznikal. Pokud by byla specifikace širší, např. Rhodos, pak by vzniknout mohl. Určitě je důležité komunikovat s pojišťovnou, u níž je příslušná pojistka sjednána a požádat ji o její výklad textu smlouvy vzhledem ke stávající situaci. Ten samozřejmě nemusí korespondovat s informacemi podanými např. ministerstvem zahraničí. Určitě se nedoporučuje jít cestou různých „lidových rad a mouder“, jako třeba jít se „hodit marod“ a mávat zástupcům cestovky před očima lékařským potvrzením. Zde by už totiž šlo o pojistný podvod a jeho odhalení by nejspíš vedlo k dalším nepříjemným důsledkům.
Zdroje: O pojištění.cz, ČT 24, iDnes.cz, Seznam.cz