Barevný podmořský svět je velkým lákadlem v řadě katalogů nejrůznějších cestovek. Vidět všechny ty rozličné barevné tvory žijící pod hladinou! Dotknout se korálů… Ale pozor. Katalog, na rozdíl od profesionálních potápěčů už neprozradí, jak je tento svět na druhé straně ve skutečnosti velmi nebezpečný. A že by namlsaný turista rozhodně neměl zapomenout na hodně kvalitní cestovní pojištění nebo připojištění!
Zlaté pravidlo při rekreačním potápění v moři praví: Na nic nesahat, a hlavně, na nic nešlapat! Popravdě, ono to platí i pro běžné koupání na hotelové pláži. Většina mořských živočichů např. ve středomoří není nebezpečná, nicméně, neznamená to, že nemůže nastat problém. Žahla dítě slizká medúza? Šlápl otec rodiny na mořského ježka? Řízla se máma do chodidla o ostrý kámen pod hladinou? Výsledkem mohou být velmi bolestivé hnisavé rány. Je jasné, že vyhledat v takovém případě místního lékaře je příkazem zdravého rozumu. Jenže, jak to je s hrazením zdravotní péče v takovýchto případech?! Určitě není radno podcenit před odjezdem na dovolenou příslušné cestovní pojištění. Nebo raději s připojištěním! Pokud totiž k některé z výše popsaných situacích dojde, je možné obrátit se na asistenta příslušné pojišťovny, který už klienta navede, co by měl dělat. Vedle toho existuje také zdravotnická poradenská služba DAN, která poradí i s řadou zranění vzniklých v moři. Záleží sice na druhu kontaktu a hloubce poranění pokožky, nicméně, nejde o nic, co by bylo záhodno podceňovat!
Zranění rozhodně není dobré podcenit!
I nejbanálnější rány a ranky mohou být v mořském prostřední branou k nehezkým infekcím. Průniku ne plně poznaných patogenů nebo mikroorganismů. Infekce a následná sepse může proběhnout nečekaně velkou rychlostí. Proto je velmi důležité u každé rány zejména její vyčištění. Délka čištění záleží na prostředí a tom, jaké možné kontaminující látky ohrožují zdraví pacienta. Samozřejmě je důležité co nejrychleji kontaktovat místní zdravotní pohotovost. Profesionálové si budou vědět nejlépe rady. Některá vážnější zranění je nutné ošetřit přímo na místě, kde k nehodě došlo. Zraněný může též upadnout do šoku. Může u něj dojít k alergické reakci jako jsou vyrážky nebo otoky.
V případě lehčích poranění se může také stát, že lidé pociťují svědění, pálení nebo jim lehce zčervená pokožka v místě doteku s neznámým mořským živočichem. Nejčastěji po jednom nebo dvou dnech tyto příznaky sice zmizí, ale někdy se mohou náhle opět vrátit. A příznaky mohou být dokonce silnější než na začátku! Jde o tzv. “opožděnou hypersenzitivní reakci” nebo o reakci na některý z toxinů. Je tu i jeden rozdíl oproti systémové celotělové alergické reakci, která může mít odraz i na velkých plochách pokožky nebo i na orgánech, tato opožděná reakce se zpravidla projeví jenom v okolí místa poranění. V lepším případě může pouze několik týdnů znepříjemňovat dotyčnému život, v horším může mít infekce i horší následky.
K jakému kontaktu s mořskými živočichy a s jakými důsledky může dojít?
I když si člověk dává pozor, může si způsobit řezné rány nebo odřeniny například o korály nebo se i o mořské houby. Překvapivě právě zranění o korály mohou být velmi bolestivá a v některých případech také obtížně léčitelná. Obvykle je nejdříve nezbytné zastavit krvácení, zejména přímým tlakem na krvácející ránu. Poraněné místo obvykle vyžaduje nezbytné vyčištění, zejména od zbytků cizích těles, aby se eliminovalo nebezpečí infekce. Ideální je výplach sterilní vodou nebo solným roztokem, nejsou-li po ruce, musí stačit i běžná kohoutková pitná voda. K výplachu je ideální například injekční stříkačka. Vyčištění lze dokončit s pomocí antibakteriálního mýdla z běžné drogerie. Lepší je ovšem ránu vydezinfikovat roztokem peroxidu vodíku s běžnou vodou. Čištění je možné dokončit gázovými polštářky nebo čistými papírovými ručníky nebo alespoň čistým kusem látky. Před zakrytím rány sterilním obvazem je vhodné místo namazat ještě antibiotickým krémem jako je neomycin, bacitracin, polymyxin nebo podobný prostředek. Obvaz je nutné vyměňovat denně nebo kdykoliv dojde k jeho promokvání či patrnému znečištění.
Ani mořská houba není nevinným tvorem. Už několik hodin po kontaktu s houbou může vyskočit nepěkná svědivá vyrážka. Zejména pokud šlo o nějaký jedovatý druh houby. Naštěstí jde většinou o mírné reakce, které po pár dnech obvykle samy ustoupí i bez léčby. Může však přijít také situace, kdy naopak postižený utrpí silnou bolestivou reakci v jejímž důsledku se objeví velké množství puchýřů. Opět je důležité vyčištění místa doteku a vyhledání odborníka.
Nebezpečnými jsou i ryby, zejména perutýn ohnivý (Pterois volitans), jedovatý dravec z čeledi ropušnicovitých, který se vyskytuje zejména v Indickém, Tichém a nyní nejnověji také v Atlantském oceánu. Nádherný perutýn vzhledem přímo láká ke společným fotografiím. Je to však past! Ploutve a výrůstky perutýna vylučují jed, který způsobuje silnou bolest, která je sice nejintenzivnější v první hodině či hodině a půl, ale může trvat také šest až dvanáct hodin. Pokud je postižený vzácně citlivý, bolest ho pak sužuje třeba i čtyři dny! Mohou se přidat také dýchací obtíže. První pomocí je ponořit zasaženou část těla do vody teplé asi 45 °C, což nezřídka deaktivuje jed. Ne ale vždycky. Určitě je potřebné odstranit zbytky perutýnových trnů z rány. A vyhledat lékaře, který nasadí antibiotika s analgetiky. Není od věci zkontrolovat své očkování proti tetanu. V relativně blízkém Chorvatsku může být podobně nebezpečná třeba klasická ropušnice (jinak s chutným masem). Pozor je třeba dávat i na mořské hvězdice nebo mnohoštětinatce. Extrémem je šlápnutí na murénu, jejíž kousnutí bolí, a protože si ryba nečistí zuby, druhotná infekce může být velmi nepříjemná. Bez viny nejsou ani takoví měkce vyhlížející živočichové jako jsou žahavky rozvětvené a nezmaři, ozbrojení nematocystami neboli bodavými buňkami. Z nich se při kontaktu s pokožkou vstřikuje do těla jed různé intenzity, která posléze ovlivňuje bolest. Prevencí je použití rukavic, pokud je nutné se při potápění něčeho dotýkat, např. spuštěné kotvy vlastní lodi. Mezi láčkovce, jako jsou nezmaři, patří ovšem třeba také medúzy, ať už ty „hodné“, tak ony žahavé.
Na cestovním pojištění se pak rozhodně nevyplatí šetřit. Nepříjemní živočichové mohou provětrat rekreantovu peněženku i v Chorvatsku, není třeba cestovat za exotikou do Indického oceánu. Běžné pojištění většinou kryje českému pojištěnci zdravotní péči ve stejném rozsahu jako je tomu pro místní občany. Zde se ovšem může prodražit jednak spoluúčast nebo léčba v nesmluvním zdravotnickém zařízení. I šlápnutí na mořského ježka s následným chirurgickým odstraňováním bodlin může vyjít od šesti až na pár desítek tisíc korun! Ke spoluúčasti patří třeba i regulační poplatek za návštěvu lékaře nebo poplatky za hospitalizaci či vystavení receptů na medikamenty. Tomu všemu se lze vyhnout sjednáním vhodného cestovního připojištění. To vyjde pouze na pár stokorun a pokud dojde i k nějakému banálnímu poranění, vyžadující odborné ošetření od lékaře, ušetří postiženému velké množství finančních prostředků. Kvalitní cestovní připojištění přináší klientovi nesrovnatelně širší krytí rizik, než je tomu u běžných pojištění, navíc je schopné krýt zdravotní rizika celé rekreující se rodiny. Cenná je pak zejména také asistenční služba na telefonu. Některé pojišťovny navíc dokáží svým klientům nabídnout i velmi zvýhodněné ceny svým vlastním smluvním klientům. Určitě se tedy vyplatí před cestou za dobrodružstvím a nádhernými barvami podmořského světa nejdřív vyrazit za svým pojišťovacím poradcem a záměr s ním podrobně probrat!
Zdroje: iDnes.cz, buddymag.cz,