Důchodová reforma. Jak má vypadat a co je jejím cílem?

Dub 24, 2023

I když se o nutnosti provedení zásadní důchodové reformy hovoří již leta a to dokonce ve shodě napříč politickým spektrem, s podobou i provedením konkrétních kroků už je to horší. Do systému důchodového pojištění, přes hrozící náraz na dno státních možností, se nikomu z předchozích vlád nechtělo citelněji říznout. Což je logické. Jde o velmi citlivé a nepopulární opatření, které politické straně či uskupení, které se pro takový krok rozhodne, rozhodně nepřinese u poměrně velkého segmentu příslušníků stárnoucí populace předvolební body. Současná vláda se však rozhodla pokusit se tento extrémně citlivý problém řešit. Její návrh vytyčuje v podstatě následující směr:

Hlavním cílem reforem je, aby český důchodový systém přestal být závislý na vybraném sociálním pojistném, ale zdařilo se jej především stabilizovat také s pomocí dalších příjmů. Odchody do důchodů by měly být motivovány tak, aby k nim docházelo postupně, ideálně třeba zprvu do částečných důchodů,  tak aby zkušení a práce schopní senioři nevypadávali z pracovního procesu a bylo jim umožněno zůstat co nejdéle ve stávajících zaměstnáních, třeba jen na částečný úvazek. Systém má podpořit maximální možnou měrou tzv. flexibilitu práce.

Důležitou změnou, k níž má dojít, je práce s tzv. zásluhovou složkou důchodů. Ta bude vedle základu pro výpočet odvozený z dosavadních odvodů pracovníka na sociálním pojištění zohledňovat i          počet vychovaných dětí. Hovoří se o tzv. výchovném. Jde o to, že výchova a zajištění dětí a to nezřídka až do dovršení jejich plnoletosti, představuje velmi náročnou záležitost, vyžadujících čas, energii i peníze v nemalé míře. Navíc, jde nejen o výchovu, ale i o ipřípravu nové generace daňových poplatníků a plátců sociálního pojištění, kteří budou přispívat do sociálního systému i systému důchodů, z něhož budou vypláceni jejich rodiče. Podobnými opatřeními by vláda ráda obecně podpořila také prorodinnou politiku.

Velmi citlivým tématem je ovšem také vstup do předčasného důchodu. Ten se v roce 2022 žadatelům vyplatil – právě s ohledem na dvě mimořádné valorizace. Takže nával zájemců na pobočkách České správy sociálního zabezpečení vloni převýšil pětkrát běžný standard, o předčasný důchod projevilo zájem více než sto dvacet tisíc osob.

Současné mimořádné valorizace, jejichž systém je některými odborníky v aktuální době považován za společensky i finančně neúnosný, by nahradil systém mimořádných příspěvků. Jeho cílem je mimo jiné odstranit nerovnosti, které dosavadní systém přinášel. Těmito nerovnostmi byly rozdíly v poskytnutí příspěvků těm, kdo si zažádali o důchod do závěru roku 2022 a těmi, jimž důchody již běžely. Kdo měl zažádáno z loňska by paradoxně získal doživotně vyšší důchod, byť v řádu stokorun, maximálně tisícikorun, oproti letošním žadatelům. Vláda se bude zřejmě držet velmi podobného schématu, ale s tím rozdílem, že plánovaný příspěvek nahradí pravidelné lednové valorizace, které mají za cíl vyrovnávat inflaci. Přesný způsob výpočtu starobních i dalších typů důchodů nebyl zatím ještě zveřejněn. Schéma ovšem má snížit rozevření pomyslných nůžek mezi různými výšemi důchodů, kdy ty vyšší se začínaly vzdalovat ve vztahu k nižším. Nejrazantnější verze výpočtů důchodů, které by měly kopírovat ekonomickou situaci země, kdy by rostly v tučnějších dobách a klesaly v těch horších, se prosadit zatím nikomu nepodařilo. Proti aktuální polovině reálných mezd by se nově důchody zvyšovaly pouze o třetinu. Což by se mělo ovšem pozitivně projevit až v době, kdy opět, po rozdováděných číslech inflace, začnou reálné mzdy růst. Zatím tedy zůstávají ve hře pravidelné řádné valorizace, dočasné příspěvky by se vyplácely až tehdy, pokud by došlo ke zřetelnému nárůstu cen řádově o 5 %. Část valorizačního příspěvku by zůstala fixní, zbytek by, pokud jde o jeho stanovení, vycházel z aktuální úrovně průměrného důchodu.

Změnou s největším dopadem bude zřejmě, projde-li návrh, zavedení nových podmínek pro odchod do předčasného důchodu. Zájemce o předčasný důchod by se musel vykázat 40 lety placení sociálního pojištění, oproti dosavadním 35 letům, a proti současné možnosti odejít do takového důchodu 5 let před vznikem nároku na běžný starobní důchod, vystřídá snížení délky období pro odchod na 3 roky. Asi nemá smysl si nalhávat něco jiného, než že cílem tohoto opatření je udržet potenciální seniory co nejdéle v pracovním procesu a zájemcům o předčasný důchod tuto variantu co nejvíce znepříjemnit. Seniorům, kteří se rozhodnou pro předčasný důchod, se rovněž nebude vyměřená částka důchodu po období do začátku běžného termínu jejich starobního důchodu, valorizovat.  Pokud jde o brždění odchodů do předčasných důchodů, nejde jen o nárůst důchoduchtivých seniorů toužících po odpočinku, kteří zatíží státní kasu. Doprovodným efektem, pokud by všichni naráz odešli z pracovního trhu, by se stal citelný rozpočtový výpadek z jejich příjmů. To však naštěstí nehrozí, jednak není reálné, aby všichni odešli ze zaměstnání ve stejný čas, a mnozí si navíc odloží vyplácení penze. Takže je zatím vše v relativně dobrém pořádku.

Letitou otázkou v případě řešení důchodového systému jsou velmi náročná povolání, zejména fyzicky, která přímo volají po možnosti nechat jejich vykonavatele odejít na odpočinek výrazně dříve, než je tomu u pracujících v méně exponovaných profesích. Kromě záchranářů se uvažovalo také o firemních hasičích, kovářích, svářečích apod. Obě uvedené profese, hasiči i záchranáři, kladou neobyčejně obrovské nároky jak na fyzickou, tak zejména psychickou odolnost těch, kdo se jim rozhodli věnovat. I s ohledem na vysokou prospěšnost je vcelku jasné, že by to společnost měla vhodně ocenit. V případě hasičů i záchranářů přišlo již vloni na jaře ministerstvo práce a sociálních věcí s tím, že by zaměstnanci těchto profesí mohli do starobního důchodu odcházet dříve, a to již od počátku roku 2023.

Zjednodušeně by cíle reformy šly shrnout do těchto bodů:

  • Odstranění závislosti systému pouze na vybraném sociálním pojistném
  • Stabilizace systému i s pomocí dalších dodatečných příjmů
  • Podpořit obecně flexibilitu práce a umožnit zájemcům pracovat různým způsobem i ve vyšším věku, pokud chtějí a mohou
  • Zohledněním „výchovného“ podpořit prorodinnou politiku: Vychovávat děti se vyplatí.

Jde o to, aby reforma odrážela realitu a rostoucí počet seniorů zejména v případě populačně silných ročníků a nevyvíjel enormní tlak na celý důchodový systém, zajistila se stabilita tohoto systému zejména z dlouhodobého hlediska, vyřešila se nerovnost v důchodech u různých příjmových skupin obyvatelstva (stále existují velké rozdíly mezi důchody mužů a žen), celý systém odrážel potřeby pracovního trhu a došlo k jeho celkovému zjednodušení, aby si lidé mohli kvalitněji naplánovat své odchody na zasloužený odpočinek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nechce navyšovat věk odchodu do důchodu, plán na posunutí této hranice na 68 let věku pracovníka již není ve hře. Jako alternativu vnímají navrhovatelé možnost nahrazování zvýšení uvedené hranice odchodu do důchodu různými dalšími možnostmi, např. typy zmíněných částečných, úvazků apod.

Zdorje: web Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, e15.cz, peníze.cz, Seznam Zprávy)