Navzdory tomu, že pojišťovny používají neustále sofistikovanější metody a prostředky k vyhodnocení možných pokusů o podvod, nešvar stále přetrvává. Pojišťovnám pomáhají propojené databáze nebo i specializované elektronické systémy. Programy porovnávají různé předchozí situace s podezřelými prověřovanými akcemi. Takže podvádět je čím dál těžší a odhalení sebou nese řadu nepříjemných důsledků. A lidé si přesto nedávají pokoj…
Česká asociace pojistitelů zveřejnila statistiky pokusů o pojišťovací podvody za loňský rok. Pojišťovny, které se ukrývají pod jejími ochrannými křídly, hlásily meziroční růst pokusů v oblasti pojistného podvodu o 21%. Tedy více, než tomu bylo roku 2021. Vloni pojišťovny prověřovaly celkem 13 820 podezření a podařilo se jim odhalit trestnou činnost, jejíž součet dává neuvěřitelnou astronomickou částku 1,423 miliardy korun. Zde činí meziroční nárůst 14%. V průměru se pachatelé pokusili ošidit pojišťovnu o 231 tisíc korun na podvodu.
Potěšující je, že se méně podvádí v případě pojištění automobilů. A to hlavně v důsledku promyšlené a důsledně systematické prevence. Přesto si ještě roku 2022 pojišťovny stěžovaly, že v předchozích letech zaznamenávaly vzestup podezřelých událostí. U pojišťovacích podvodů se každý druhý týkal právě automobilů. A do loňského roku podvodně udávaná výše škody vzrostla o 70%.
Pojišťovny se eminentně soustředí na prověřování událostí spjatých s vozidly právě z důvodu, že k tomuto typu podvodů dochází nejčastěji. Drzost pachatelů stoupá a někdy se domluví i sofistikovaně pracující týmy podvodníků, přičemž ceny aut stoupají a vymáhané částky za jejich pojištění tím pádem taktéž. Jenže, na řešení dané problematiky a vyšetřováních se nepodílí pouze policie. Samy pojišťovny mají své skupiny detektivů, kterým pomáhají právě i zautomatizované systémy, jejichž úlohou je vyhodnotit nesrovnalosti a upozornit na ně! Takže pokud nějaká pojistná událost vzbudí sebemenší podezření, upne se na ni velké množství hodně zvědavých očí, které ji prosejí hodně jemnými síty nejrůznějších systémů a otázek. Česká asociace pojistitelů také stála u vývoje systémů SVIPO I a SVIPO II, které slouží k výměně informací o podezřelých okolnostech. Mimochodem, do systému je umožněn přístup prakticky všem komerčním pojišťovnám, co se pohybují na českém trhu.
SVIPO I slouží především k nalezení podezřelých okolností a jevů, přičemž je schopen rozsvítit červené vykřičníky u takových případů, kdy podezření na podvod nebo účelové jednání dosáhne vysoké výše. Na tento systém pak navazuje sofistikovanější SVIPO II. Ten zpracovává data z pojistných smluv a porovnává je se škodními událostmi, u nichž je poměrně brzy po uzavření smlouvy nárokováno vyplacení pojistné částky. Systémem sad definovaných pravidel, tzv. interakcí, které odhalí při zprocesování dat možná riziková a kriminální jednání. A samozřejmě o zjištěných skutečnostech informuje také danou pojišťovnu. Velkým přínosem SVIPO II je práce téměř v reálném čase, protože právě hledisko rychlosti detekce problému v takovém případě pomáhá předejít pojistnému podvodu nebo jej zachytit včas. Případně umožňuje dát pojišťovně podnět k vymáhání již vyplacené částky.
SVIPO zkrátka umí vyhodnotit, jak vysoké je u pojistné události procento pravděpodobnosti, že by mohlo jít o podvod. Fígle, jako může být vícečetné sjednání havarijního pojištění u několika různých pojišťoven a následné vymáhání náhrady škody u každé z nich, jsou pro systém naprostá brnkačka. Stejně tak případy, kdy se kolem nehod a následného vymáhání škod pohybují stále stejní lidé. Kvůli bezpečnosti i ze strategických důvodů však žádná z pojišťoven neuvádí přespříliš podrobností, týkajících se jejich systémů detekce možného podvodu.
Pokud tedy pojišťovny prověřovaly v letech 2018 – 2019 kolem 4000 případů, ano, byly to COVIDOvé roky, což mohlo také sehrát svoji roli, v roce 2020 už to bylo 4700 problematických událostí, o rok později stouplo číslo na přibližných 5700. V roce 2022 došlo k prověřování již kolem 6000 kauz.
Zajímavé je, že pachatele v případě těchto podvodů neodradí ani riziko postihu. Samozřejmě, i pojistný podvod je podvodem a je tudíž trestně postižitelný! Může jít o uvedení nepravdivých údajů, hrubé zkreslení informací nebo dokonce zamlčení důležitých údajů již při sjednávání smlouvy! Pokud se kdokoliv pokusí neoprávněně získat finance z pojistky uměle vyvolanou pojistnou událostí nebo jakémukoliv navýšení již vzniklé škody, dopouští se protiprávního trestného jednání. Může pak vyfasovat pobyt v nápravně výchovném zařízení, tedy věznici, a od v rozmezí trestu od dvou do deseti let odnětí svobody. Vedle toho ovšem hrozí také další sankce jako propadnutí věci, použité při uskutečňování trestného činu, tedy vozidla, nebo i peněžitým trestům – pokutám.
Přitom některé podvody mohou působit i velmi přesvědčivě! Majitelé automobilů se snaží například fingovat srážku s tím, že předtím na svá vozidla namontují třeba poškozené autodíly z nějakého vrakoviště, od pojišťovny však chtějí platbu za krytí nového dílu nebo takového, jehož hodnota odpovídá stáří auta. Platívalo, že u fingovaných nehod aktéři využívali spíše odlehlá místa, noční čas a škodu přesahující sto tisíc, aby tak případ musela vyšetřovat policie. Třešinkou na dortu už je pak i fakt, že se účastníci nehody navzájem mezi sebou znají. V domnění, že složitější mezistátní komunikace by mohla pomoci při zakrytí podvodu, se řada událostí v poslední době také stěhuje z Čech do blízkého zahraničí. Uplatňují se také stále vyšší a vyšší škody.
Nejčastějším podvodem bývá ale fingovaná krádež auta, která představuje okolo 30% ohlášených kauz. Někdy ovšem takové případy mohou vyvolat i úsměv na tváři znalců: Třeba když zbytková srst zvířete na poškozených partiích auta neodpovídá dané roční době nebo v čistě smrkovém lese trčí z díry v plechu třeba dubová větev ještě s listím, apod.
(Zdroje: Garaz.cz, opojisteni.cz, Měšec.cz)
