Kauza Medical: Anatomie jednoho pojistného podvodu
Kauzu úspěšného plzeňského ortopeda a sportovního lékaře, MUDr. Petra Zemana, majícího na starost i fotbalisty plzeňské Viktorky, počátkem letošního ledna opět vynesla média napovrch. Jednak proto, že před loňskými Vánoci soud vyřkl verdikt v případu velkého pojistného podvodu, kde sehrál s dalšími odbornými lékaři nikoliv zanedbatelnou roli, a také proto, že se Petr Zeman stal počátkem letošního ledna – navzdory kauze – profesorem lékařské fakulty Univerzity Karlovy. A již během trestního řízení získal docenturu. Jako by se nechumelilo. Vynikající lékař, jenž v Plzni úspěšně léčil v létě 2015 třeba slovenského prezidenta Andreje Kisku, tak nyní dostal za podvody „dvouletý trest s tříletou podmínkou“. Rozsudek však zatím není pravomocný.
Vraťme se ovšem k případu, který začali detektivové rozplétat již kolem roku 2013, aby o dva roky později sklapla past. Mechanismus celého podvodu vymyslel pojišťovací agent Eduard Pekař. Jeho celkem jednadvacetičlenné skupině se během pěti let podařilo za pomoci fiktivních úrazů a účelového prodlužování léčby dostat ze zdravotních pojišťoven kolem 38 milionů korun. Pekařov okolo sebe shromáždil lékaře – většinou ortopedy, traumatology nebo chirurgy, zdravotní sestry a další pojišťovací agenty. Působili v různých krajích České republiky: Libereckém, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském.
Mechanismus podvodu fungoval takto: Nejdříve byl vytipován pojistník, jenž s pomocí zprostředkovatele uzavřel úrazovou pojistku na vysoké denní odškodné. Pojistky byly uzavírány na členy rodin pojistníků, jejich přátele a známé. Primárně skupina vyhledávala takové „potenciální pojištěnce“, kteří se nacházeli ve finanční tísni. Pojistné za dotyčného většinou hradili aktéři podvodu. Typický rysem scénáře bylo, že poměrně brzy (asi v horizontu 3 měsíců) došlo k vyplácení pokud možno maximální částky z pojištění pro případ úrazu. Úraz se však často ve skutečnosti žádný nestal! Buď si jej obžalovaní vymysleli nebo uplatňovali pojistku na stará a neléčená zranění, případně léčbu skutečných zranění neúměrně prodlužovali. Léčby se ujímali zainteresovaní lékaři, kteří obvykle nadhodnocovali jak samotné trvání léčebného procesu, tak péči, jež byla pacientům poskytnuta a navyšovali počet úkonů.
Kauzu policisté pojmenovali Medical. Zajištění majetku podezřelých vedlo i záchraně části financí. Dohromady 271 fiktivních pojistných událostí vedlo během pěti let ke škodě odhadnuté na 51 milionů, přičemž sama skupina podvodníků vyinkasovala asi kolem 38 milionů korun. Sami lékaři dostávali kolem 5 – 10 tisíc korun za svolného pacienta. Jednalo se o největší kauzu, vyšetřovanou na území Pardubického kraje, kde rozplétání případu začalo. Tamější soud si musel pronajmout soudní síň u sousedů v Hradeckém kraji, aby se tam všichni účastníci řízení vůbec vešli. Samotný soudní spis obsahuje kolem šesti set stran! Kromě toho se řeší individuálně i provinění pojištěnců figurujících v případu.
Petru Zemanovi měl účast na fiktivních léčbách pacientů nabídnout dealer zdravotnických potřeb Zbyněk Chládek. Lékař souhlasil. A kvůli větší nenápadnosti podvodu v nemocničním elektronickém systému vystavoval falešné lékařské zprávy a u některých zpráv podepisoval další lékaře, kteří o ničem nevěděli. Ti se pak divili, když je za účelem vyšetřování policie vytáhla z ordinace třeba před čekárnou plnou pacientů. Naštěstí dnes výše uvedený postup manipulace se zprávami v rámci Zemanovy domovské nemocnice již není možný.
Podvody, s nimiž skupina začala již v roce 2011, odhalila dva roky poté Česká spořitelna. Neměla to ovšem nijak snadné. Propracovaná síť podvodníků a profesionální znalost prostředí značně ztěžovali situaci. Pomohl však systém spořitelny, vyhodnocující riziko možného podvodu na základě sledování podezřelých okolností některých pojistných případů.